Náplní mezinárodního projektu s názvem „Podpora biodiverzity a udržitelného turismu v katastru obce Lanžhot“ je obnova historických vodních prvků v nivě řeky Kyjovky na jižním předměstí Lanžhota, mimo jakékoli chráněné území. Jeho nositelem je město Lanžhot a projekt je spolufinancován z Programu švýcarsko-české spolupráce. Partnery jsou Mendelova univerzita, biosférická rezervace Dolnomoravský biosférický region, Česká zemědělská univerzita, Český spolek pro agrolesnictví, švýcarští Agroscope a Biosférická rezervace Engiadina Val Müstair.

Součástí revitalizace budou i přilehlé břehové linie a navazující remízy a větrolamy, které přirozeně zvyšují rozmanitost okolní zemědělské krajiny. Cílem je stabilizovat povrchovou i podpovrchovou vodu v území a vytvořit nové biotopy pro ohrožené druhy organismů. Tyto biotopy budou plynule navazovat na nedaleké nadnárodní biocentrum Evropsky významné lokality Soutok, které se ale již nachází v CHKO Soutok.

V rámci projektu vznikne také jednoduché otevřené venkovní návštěvnické centrum určené k informování místních obyvatel i návštěvníků o důležitosti udržitelného hospodaření v krajině. Počítá se i s novým vyznačením cyklostezek tak, aby využívaly cesty vytvořené během realizace projektu a co nejvíce se vyhýbaly silniční dopravě.

Projekt přinese zlepšení stavu vodních ekosystémů a biotopů pro chráněné druhy ryb, obojživelníků, plazů, savců, vybraných druhů hmyzu, ptáků a mokřadních rostlin. Součástí bude také cílená výsadba dřevin poskytujících nektar pro opylovače, podpora biodiverzity zemědělské krajiny a posílení protipovodňové ochrany díky zvýšení retenční schopnosti území. Součástí aktivit projektu budou i semináře pro veřejnost a informační panely, které představí průběh i přínosy projektu v kontextu současné lužní krajiny. Projekt zahrnuje také dlouhodobý monitoring populací vodních, obojživelných i suchozemských organismů vázaných na obnovené biotopy, návrh vhodného managementu původních druhů a podporu vzniku přírodě blízkého vodního prostředí.

Důležitou roli hraje také spolupráce se dvěma švýcarskými partnery. Ti pomáhají předávat své zkušenosti s obnovou propojenosti krajiny a s efektivní komunikací s veřejností. Náklady projektu jsou ve výši 92 900 000,- Kč včetně 10% spoluúčasti ze strany města Lanžhot a partnerů projektu.

Lužní lesy, rozlehlé louky a pestré mokřady v nivách řek Moravy a Dyje patřily – a stále patří – k nejcennějším přírodním pokladům jižní Moravy. Tato krajina byla po staletí formována pravidelnými záplavami, které přinášely vodu, živiny i život. V jejich stínu vznikala mozaika mokřadů nejrůznějších typů, od tůní přes slepá ramena až po sezónně zaplavované louky. To však utrpělo zásahy realizovanými v minulosti.

S příchodem intenzivnějšího hospodaření se tvář krajiny začala měnit. Nejprve přišly meliorace, zejména v povodích menších toků. Ty umožnily přeměnit původní vlhké louky a pastviny na ornou půdu, ale zároveň narušily přirozený charakter drobných vodních toků. Jak rostl tlak na zemědělskou produkci, mizely další mokřady a velká část záplavového území byla postupně přetvořena na pole a sečené louky.

Zásadní zlom však přišel v letech 1968–1989, kdy byl realizován rozsáhlý projekt vodohospodářských úprav jižní Moravy. Jeho cílem bylo ochránit obyvatele před povodněmi, ale zároveň dramaticky změnil přirozený vodní režim celé oblasti. Většina původních záplavových území se ocitla za protipovodňovými hrázemi a přestala být pravidelně zaplavována. Tím se narušily procesy, na nichž lužní ekosystémy po staletí závisely. Za hrázemi se krajina rychle proměnila – mnohé nivní louky byly zorány, některé mokřady dokonce zcela zavezeny. Spolu s nimi zmizela i část biologické rozmanitosti, která byla na pravidelný přísun vody a dynamiku říčních niv navázána.

Od změny režimu před více než třiceti lety jsou s větším či menším úspěchem realizovány různé projekty, jejichž cílem je navrátit do krajiny vodu a s ní i dřívější přírodní pestrost. Nejnovější iniciativa s mezinárodním přesahem nese název „Podpora biodiverzity a udržitelného turismu v katastru obce Lanžhot“ Projekt byl oficiálně zahájen v únoru 2026 a doba jeho trvání by měla být tři roky.

Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. je správcem Modelového lesa ČR. Modelový les ČR vznikl v roce 2017 a sdružuje pět území: Lesnický park Bezděz, Lesnický park Křivoklátsko, Lesnický park Podkomorské lesy, Lesnický park Masarykův les Křtiny a Biosférická rezervace Dolní Morava. Koncept modelového lesa pochází z Kanady, jenž byl odpovědí na intenzivní konflikty v lesním hospodářství. Modelový les je geografická oblast, představující hodnoty lesů a krajiny a přístupy pečující o sociální, ekonomické a ekologické potřeby místních komunit v kombinaci dlouhodobě udržitelným stavem krajiny. Jedná se o místo funkční krajiny, skládající se z lesů, polí, luk, chráněných oblastí, řek a lidských sídel. Přístup spojuje zúčastněné strany a uživatele přírodních zdrojů a pomáhá vytvořit společnou vizi udržitelnosti a napomáhá dialogům mezi všemi subjekty. Modelový les ČR je součástí Mezinárodní sítě modelových lesů (Internatinal Model Forest Network – IMFN) sdružující více než 60 modelových lesů po celém světě. V rámci Modelového lesa ČR jsou každoročně zajišťovány aktivity s důrazem na vzdělávání široké i odborné veřejnosti. Jsou pořádaný exkurze, semináře, dětské dny, akce lesní pedagogiky, vytvářeny tištěné i online materiály pro rozvoj znalostí o jednotlivých aspektech českého lesnictví a rozvoje samotného území Modelového lesa ČR. Více na stránkách modelovyles.cz.