Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě

Jak máme daleko k občanské společnosti?
Za svůj docela dlouhý život jsem potkal mnoho lidí. Od těch, kteří byli starší a moudřejší než já, jsem „bral rozum“ ať už jako chlapec, student, mladý lesní inženýr, ředitel lesního závodu, nebo ředitel obecně prospěšné společnosti. Nejvíce jsem získal od těch, kteří v životě prošli nějakou provozní praxí, něco dokázali a přitom zůstali lidsky normální. Nedávali na odiv své tituly, funkční postavení, stovky vědeckých prací, nezdůrazňovali svou jedinečnost a nevnucovali své názory jako jedině správné. Přesto (nebo právě proto?) měli obecnou přirozenou autoritu, charisma a nebylo těžké od nich převzít spousty důležitých informací a zkušeností, které mi pomáhaly tříbit a doplňovat můj vlastní názor na smysl života, na poslání a odpovědnost lesnické profese či důležitost ochrany přírody.

O ochranu přírody jsem se zajímal od malička. Fascinovaly mě rozkvetlé louky plné hmyzu, voňavé lesní paseky i tajemné hluboké lesy. Ve své počáteční lesnické praxi jsem navázal celoživotní přátelství s řadou starých lesníků, entomologů, ochránců přírody a cestovatelů. Přišlo mi normální, že jsem se jako lesník stal jedním ze zakladatelů Českého svazu ochránců přírody. Až do pokročilé dospělosti jsem byl přesvědčen, že kdo má rád přírodu a lesy, má rád lidi a sám je také dobrým člověkem. Utvrzovaly mě v tom charaktery mnoha lidí, se kterými jsem se setkal v lesích i mimo něj, na entomologických exkurzích, zahraničních expedicích, nebo i na úřadech státní správy!

Z iluze, že všude jsou jen odborníci a chovají se jako profesionálové, jsem byl vyveden až na počátku devadesátých let minulého století a především v době mého působení na lesním závodě Židlochovice, tedy od roku 1994. Z tohoto období mám tolik nepěkných zážitků a příběhů, například o aroganci státních úředníků, prosazování jediné pravdy za každou cenu, o osobních útocích, dehonestaci veřejnoprávními médii, (a to všechno jen v souvislosti se státní ochranou přírody!), že by to vydalo na celou objemnou knihu, která by mohla mít třeba název: „Ochrana přírody, zkušenosti zlé i ty horší“. Ale necítím potřebu se vracet neustále jen k tomu špatnému. Věřím, možná naivně, že většina mých spoluobčanů už má dost té podivné nervózní až nenávistné atmosféry ve společnosti, kdy lži, pomluvy, skandalizace a urážky se mohou veřejně vyslovovat a většina sdělovacích médií takto exhibující autory dokonce upřednostňuje! A neprávem napadení jsou předem již vlastně poraženi, neboť důkazy o nevině, ač oběti, musí přinést sami… Přiznám se, že s takovým pojetím svobody slova „naruby“ mám problém. Slušnost a věcnost je vysvětlována jako slabost, kvalifikací pro prosazení různých zájmů je arogance a co největší hlasitost v médiích, spojená s drzým nepodloženým urážením a osočováním. Myslel jsem si, že občanské společnosti se dožiji, ale nyní s jistotou vím, že to bude záležitost možná až mých pravnuků…

Ve svých příspěvcích se snažím o korektnost a fakta. Navíc věřím, že i pozitivní zprávy najdou své čtenáře. A že hájím lesnickou profesi? Ano, tak jako ctím a hájím i jiné krajinné profese a autority ve složité dělbě práce naší vyspělé společnosti, ať je to starosta obce, učitel, úředník ve státní správě, nebo profesor na univerzitě. Své bývalé kolegy z lesního závodu Židlochovice budu hájit, protože vím, že za posledních takřka 30 roků udělali pro ochranu přírody víc, než většina těch nejhlasitějších ochranářských aktivistů a „silných“ vědců dohromady. O tom také chci a budu psát, protože jsou to důležité zprávy pro širokou veřejnost. I když vím, že psát pravdu a obhajovat normální rozum jsou disciplíny velmi obtížné. A navíc jsem přesvědčen, že mám morální právo a odpovědnost se k věcem zdejší oblasti vyjadřovat, protože jsem původním obyvatelem biosférické rezervace Dolní Morava.

Specifika provozu BR Dolní Morava, obecně prospěšné společnosti
Jsme malou obecně prospěšnou společností o dvou stálých zaměstnancích. Naše aktivity probíhají podle dlouhodobého akčního plánu na léta 2016 – 2025 a každoročně schváleného ročního plánu činnosti. Každoročně řešíme 12 až 16 projektů, z nichž některé jsou víceleté nebo mezinárodní. U některých projektů jsme hlavními řešiteli, v jiných jsme v roli partnerů, případně hlavních mezinárodních partnerů. Celkový potřebný objem finančních prostředků k jejich řešení se ročně pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony korun. Tyto prostředky musíme každoročně zajistit z grantů, finančních darů, poskytnutím našich služeb a prodejem našich publikací. Finanční hospodaření společnosti je vyrovnané, to znamená, že objem výnosů a nákladů je přibližně stejný. Každoročně máme zpracovanou roční účetní závěrku společnosti, která je prověřena a schválena orgány společnosti a podle zákona pak současně s výroční zprávou zaslána Krajskému soudu v Brně do Registru obecně prospěšných společností, kde je k dispozici jako veřejně přístupný dokument. Naše hospodaření je pravidelně prověřováno finančním úřadem. Podmínkou účasti v soutěžích o získání dotačních prostředků je vyrovnání všech daňových povinností vůči státu.

Ředitel společnosti má schválený platový výměr se stanovenými hodnotícími kritérii pouze na jeden rok. Pokud obhájí realizované aktivity a roční účetní závěrku roku hodnoceného, a zároveň plán činnosti a finanční plán na rok další, navíc přesvědčí zástupce zakladatelů o smysluplnosti jejich podpory, pak mu teprve schválí devítičlenná správní rada platový výměr na další rok.
Naše úspěchy a rozsah aktivit by nebyly možné bez finanční podpory zakladatelů a dalších spolupracujících subjektů. V současné době již není možné získat jakýkoliv grant či dotaci bez zajištění spoluúčasti vlastními finančními prostředky. Většinou je to 30 %, u vybraných dotačních titulů z operačních programů EU pak 10 %. Jsme rádi, že se můžeme soutěží o získání dotací každoročně nejen ucházet, ale být pravidelně úspěšní. Za to patří dík také zakladatelům OPS, kteří své závazky, vyplývající ze Zakládací smlouvy, plní podle svých možností. Jejich každoroční společná finanční podpora činí cca 40 % z nutných realizovaných nákladů společnosti. Lesy České republiky, jako správce cca 60 % území BR Dolní Morava, dlouhodobě přispívaly částkou 400 tis. Kč ročně.

Škála projektů BR Dolní Morava je široká
Naše obecně prospěšná společnost se prostřednictvím konkrétních projektů a spoluprací v rámci svých možností dlouhodobě snaží zlepšovat stav krajiny jižní Moravy. Od roku 2003, kdy byla vyhlášena, jsme takových aktivit realizovali nebo iniciovali několik desítek. Naším přičiněním bylo odstraněno více než třicet starých ekologických zátěží, ve spolupráci s obcemi a AOPK, našimi dlouhodobými partnery, jsme vrátili do zemědělské krajiny více než 150 hektarů biocenter, biokoridorů a větrolamů, pracujeme na revitalizaci rybníků v Lednicko-valtickém areálu (LVA), spolupracujeme na zlepšení vodních poměrů v nivách řek Dyje i Moravy, tedy i na Soutoku, podílíme se na výchově mládeže, vydáváme osvětové, odborné a vědecké publikace, atd. Od roku 2007 také z pověření Ministerstva kultury působíme jako Site-manažer (koordinátor) LVA, což je pozice, která vyplývá ze statutu Památky světového dědictví UNESCO. Naše rozsáhlé aktivity řešíme s rovnocenným zapojením mnoha subjektů z oblasti naší biosférické rezervace i mimo ni a to na základě odborných argumentů a dohodnutého konsensu, zato však bez jakéhokoli pozitivního a vstřícného zájmu subjektů či lidí, kteří by měli mít v České republice Program MAB na starosti.

O to cennější je, že se nám za naše působení dlouhodobě dostává významné mezinárodní pozitivní zpětné vazby a o naše zkušenosti mají zájem mnohé zahraniční biosférické rezervace. Zástupci BR Dolní Morava se jako jediní ze všech českých BR pravidelně účastní všech konferencí EUROMAB či světových kongresů, kde reprezentují Českou republiku v Programu MAB. Zahraniční partneři s námi konzultují vytváření BR například ve Švédsku nebo Gruzii. Ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně jsme se zapojili do rozvojových a vědeckých projektů v BR Souostroví Sokotra v Jemenu. Naši zástupci jsou často žádáni o prezentaci zkušeností z naší činnosti na akcích jiných biosférických rezervací po celém světě (Švédsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Ukrajina, Lotyšsko, Bulharsko, Srbsko, Kanada a další.). Úzká je spolupráce s rakouskými BR, kde vzájemná setkání, přeshraniční spolupráce a konzultace probíhají pravidelně mnoho let.

Na co se zaměříme v nejbližší době?
Největším projektem, který se již realizuje v režii naší OPS jako investora, je revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici. Po čtyřech letech jednání se dohodli zástupci Národního památkového ústavu, AOPK Brno, Povodí Moravy, obce Lednice a BR Dolní Morava, o.p.s., o revitalizaci rybníka jako národní přírodní rezervace a zároveň součásti Památky na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Chceme být aktivní součástí týmu přírodovědeckých odborníků v rámci projektu „Monitoring biodiverzity a ekologických změn lužních lesů a luk v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy“. Budeme nadále připraveni být nápomocni při založení prvních biosférických rezervací v Gruzii.
O všem důležitém a zajímavém z našich aktivit a souvisejícím dění v oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava i mimo ni, budeme veřejnost průběžně a objektivně informovat.

Doufám, že virovou pandemii se podaří zvládnout a že svět poté bude v něčem lepší. Jako nenapravitelný optimista budu doufat, že zloba, nenávist, lež a zášť už pominou alespoň v naší biosférické oblasti.

Jan Vybíral, 31. 1. 2021