Základní dokumenty Programu Člověk a biosféra (MAB)

UNESCO, zastřešené Organizací spojených národů (OSN), se začalo aktivně zajímat o problémy životního prostředí počínaje nevelkou Konferencí o ochraně a racionálním využívání zdrojů biosféry, která se sešla v Paříži v září 1968.

V 70. letech minulého století, vznikl na půdě Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) mezinárodní Program Člověk a biosféra (Man and the Biosphere - MaB), jehož hlavním cílem je zlepšení vztahu člověka k životnímu prostředí pomocí rozumného a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji s využitím jak vědeckých poznatků, tak tradičních znalostí. Koncept biosférických rezervací byl vytvořen v roce 1974.

V roce 1983 UNESCO svolalo První mezinárodní kongres o biosférických rezervacích v Minsku v Bělorusku. Na kongresu vznikl Akční plán pro BR, ve kterém se v té době ještě jednalo o paralelní vývoj chráněných území a BR.

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru dala základ Úmluvě o biologické diverzitě (1993) jejímiž hlavními cíli jsou: ochrana biologické diverzity, udržitelné využívání jejích částí a spravedlivé a vyvážené sdílení prospěchu, vyplývajícího z využívání genetických zdrojů. Biosférické rezervace tento integrovaný přístup podporují a jsou tak významným příspěvkem k naplňování Úmluvy.

Koncept biosférických rezervací byl zásadně přepracován v roce 1995, kdy byly stanoveny Rámcové stanovy světové sítě biosférických rezervací, a dále do něho byla zahrnuta tzv. Sevillská strategie pro biosférické rezervace (dále jen Strategie), určující náplň činnosti. Podle ní mají BR sloužit k řešení otázky jak sladit ochranu biodiverzity a přírodních zdrojů s jejich udržitelným rozvojem. Další směrování programu MAB a BR určuje Madridská deklarace a Madridský akční plán (2008), který podrobněji rozpracovává Strategii do jednotlivých úkolů a nejnověji Limská deklarace a Limský akční plán (2016) jejichž znění najdete zde .

Biosférické rezervace I. a II. generace

Do přijetí Sevillské strategie model řízení a správy BR do značné míry kopíroval model fungování některé z forem chráněného území pod správou orgánu ochrany přírody. BR, stejně jako chráněné území, tak bylo zaměřeno primárně na ochranu přírody a ostatní funkce byly podružné. Správa BR byla direktivní a bez přímého zapojení dotčených komunit a subjektů (stakeholders). Tyto BR se nazývají jako "BR první generace". Tento typ BR najdeme jak v rozvojových zemích, tak v nejrozvinutějších zemích světa, včetně České republiky. Protože tento model již není v současnosti v rámci Programu MAB akceptován, byl implementován tzv. „Proces zdokonalování a posílení Světové sítě biosférických rezervací a zlepšování kvality všech jejích členů" (Process of excellence and enhancement of the WNBR as well as quality improvement of all members of the World Network). V rámci tohoto procesu dostaly biosférické rezervace, které nesplňovaly kritéria Programu MAB prostor na nápravu.

Novým doporučeným a účinným modelem uvedeným ve Strategii je komplexní spolupráce vědců přírodovědných i společenských oborů, ochranářských i rozvojových skupin, zástupců státní správy a samosprávy a především místního obyvatelstva při managementu BR. Všem třem základním úkolům BR je přikládána stejná důležitost a jsou plněny vyváženě. Takto fungující BR se neformálně nazývají "BR druhé generace" Tímto typem BR je i Biosférická rezervace Dolní Morava ve které, v souladu se Strategií převzala odpovědnost za naplňování myšlenek světové sítě BR obecně prospěšná společnost Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s. (OPS), založená v srpnu 2004.

Přílohy:

Madridský akční plán	[ ]	255 Kb
Limský akční plán	[ ]	221 Kb
Sevillská strategie	[ ]	207 Kb